Historie

Vždycky, když čtu nebo poslouchám o přehlídce loutkářských souborů v Chrudimi, vzpomínám, jakou jsme mívali v dětství radost, když k nám do malé vsi pod Kozákovem zavítala loutkoherecká společnost, aby přinesla trochu kultury a zábavy na chudý podhorský venkov. Aby pobavila malé i velké diváky v našich zapadlých podkrkonošských vesničkách.

Bývalý „Hostinec pod Kozákovem“ ve Vesci, čp. 22 (dnešní obchod se smíšeným zbožím paní Zelnické)

Veseckou budovu s číslem popisným 22, najdeme na návsi, při hlavní silnici, vedoucí z Rovenska pod Troskami do Železného Brodu. Stojí naproti cestě vedoucí od Klokočí, jenž kříží hlavní silnici na Železný Brod. Půjdeme-li touto cestou od Klokočí, vpravo vedle hostince do mírného kopečku, dojdeme za pár chvil k vesecké kapličce a škole...

Střípky z podkozákovské historie připravuje František Mlejnek st.

…Kozákov je po Troskách nejvýznamnější dominantou kraje? Oblast kolem vrcholu a celá severní strana hory nesou stopy dochované středověké krajiny. Cestou od turistické chaty směrem ke Smrčí můžeme najít tzv. plužiny, což jsou dochovaná středověká pole, dodnes oddělená kamennými mezemi. Zajímavé je, že na protilehlé, tj. jižní straně vrcholku, se nic podobného nezachovalo. Vysvětlení je jednoduché: na této jižní straně se i v pozdější době vyplatilo pěstovat zemědělské plodiny, a tak došlo k porušení rázu středověké krajiny, zakonzervované na severu.

Střípky z podkozákovské historie připravuje František Mlejnek st.

...v těžkém předválečném období roku 1938 se rozšířila nebezpečná nemoc dobytka slintavka a kulhavka? Postihla i zemědělské usedlosti na Turnovsku a v Podkozákovsku.  I ve Vesci, ve Smrčí a v Prackově uhynulo tehdy mnoho kusů hovězího dobytka...

Střípky z podkozákovské historie připravuje František Mlejnek st.

... o době, kdy bylo utuženo nevolnictví a poddanství, se můžeme dočíst v rodopisu rodu Pleštilů ze Smrčí? Tam se hovoří o vývoji hospodářských poměrů a o už dosti složitých transakcích mezi sedláky. Sedláci a ostatní poddaní museli kromě odvádění naturálií šlechtě chodit na robotu na panská pole, louky i do lesů. Byli přikazováni zejména na velkostatky ve Valdštejnsku, Kyselovsku i v Hořensku Mladí lidé na těchto velkostatcích prožívali často řadu let jako nádeníci. Ve zmíněném rodopisu se kromě jiného také píše o létech mokrých i suchých, úrodných i neúrodných, o postupném odlesňování ploch a odvodňování mokřin přeměnou na pole k zemědělskému využití.