Naproti Hrubé Skále stojí vysoká skála Prachovna. Vypráví se, že kdysi za husitských válek přitáhl Žižka se svým vojskem také pod Hrubou Skálu. Marně přemýšlel, jak se dostat na nepřístupný hrad, trčící na vysoké skále jako orlí hnízdo.
Blízko Jičína na samém konci vesničky zvané Sedlištky, měl chalupu chudý sirotek Václav. Od rána do večera se lopotil na malém políčku. Úrodu mlel, jako všichni z vesnice, v hořením mlýně v nedaleké Železnici. Tak poznal Václav mlynářovu dceru Marii, hezké a hodné děvče. Marně se o ní ucházeli chlapci z okolí. Dala své slovo Václavovi a slíbili si, že se vezmou.
Nad krásným maloskalským údolím strmí na několika nepřístupných skalách mocné rozvaliny s mohutnou věží. Je to hrad Frýdštejn.Vypráví se o něm tato pověst...
V Rovensku žil kdysi starý Kořínek se synem. Chlapec byl mladý, nedávno se vrátil z vojny. Byl šikovný a pracovitý, a tak pomáhal otci sadařit. Sad měli trochu z ruky, až u Vidláku. Proto tam měli také boudu na hlídání. Jednou, bylo to o posvícení, se zachtělo mladému Kořínkovi jít k muzice do Rovenska. Hlídal sám, a tak peřiny z boudy, kde spával, schoval pod keř, aby je někdo neukradl, a šel.
Na trase mezi Bosní a Kněžmostem stávaly před dávnými lety sochy tří svatých. Vypráví se, že na kopci Hrádku býval za starých časů pevný hrad, kde vládla urozená kněžna. Na nedalekém Valečově sídlili její přátelé, ke kterým často zajížděla. Protože cesta byla velmi svízelná, dala postavit dlouhý most, spojující Hrádek s Valečovem, aby se vyhnula útrapám špatné jízdy. Podle tohoto mostu má prý jméno i městečko přilehlé k Hrádku.