Zajímavosti
Sněhu přibývá a v Krkonoších se věnují cykloturistice
Koordinace cyklotras
Dohoda o úpravě nyní již 540 kilometrů běžeckých stop na hřebenech i v blízkém podhůří Krkonoš bude s přibývající sněhovou pokrývkou naplňována. Ve Vrchlabí si však povídají o cykloturistice.
Schází se nově ustanovená pracovní skupina – zástupci Svazku měst a obcí Krkonoše, Správy Krkonošského národního parku, Klubu českých turistů, krajského úřadu Libereckého a Královéhradeckého kraje, starostové některých obcí i podnikatelé. Zabývají se řešením konkrétních úkolů vyplývajících z projektu cykloturistiky v regionu „Krkonoše ze sedla kola.“
Jak potvrdil mozek celého projektu Pavel Klapuš, nejdéle do poloviny roku 2004 by chtěli mít projekt rozpracován a ujasněno i jeho financování. „Cílem je během dalších tří až čtyř let vybudovat v Krkonoších kvalitní síť značených cykloturistických tras, které budou korespondovat se službami turistické autobusové a železniční dopravy jak na české tak i polské straně Krkonoš.“
Na posledním jednání ve Vrchlabí pracovník Krkonošského národního parku Miloš Růžička potvrdil, že Správa Krnap záměr koordinované cykloturistiky jak v oblasti Krkonošského národního parku tak i v podhůří vítá. Dále řekl: “Právě prospěchu ochrany přírody hřebenových partií hor odpovídá rodící se projekt „Dlouhé tahy převážně z kopce,“ trasy vedoucí z vrcholových partií hor do nižších poloh v podhůří.“
V současné době budou kompletní podrobné podklady zpracovávány do digitální podoby. Aktuální, tzv. mateřskou cykloturistickou mapu povede za celou krkonošskou oblast Krkonošský národní park.
„Pro cykloturisty jsou důležité nejenom praktické výstupy - mapy a internetové podklady,“ upozornil Petr Kiják. „Důležité je, aby o projektu cyklotras byli informováni hlavně pracovníci informačních center, recepční hotelových zařízení a penzionů. Zvláště na ně se budou s poptávkou na mapky, jízdní řády turistické dopravy i na další související služby se svými dotazy obracet zájemci o cykloturistiku v Krkonoších a Podkrkonoší.“
Článek převzat ze serveru www.horydoly.cz s laskavým svolením autorů, se kterými spolupracujeme.
S lezením v Českém ráji to nevypadá dobře
Chystá se zápis do seznamu UNESCO - Český horolezecký svaz vydal zprávu o předběžném jednání se zástupcem UNESCO pověřeným vypracováním odborného posudku na nominaci komplexu sedmi skalních měst Českého ráje na seznam světového dědictví v kategorii přírodních památek Stuartem Chapem. Pro horolezce není příznivá. Podle jeho poznatků se horolezci nechovají ke skálám šetrně. Doslova prý mluvil o „železe trčícím ze skály". K zápisu Českého ráje do seznamu UNESCO se staví samospráva i stát velmi vstřicně. Komplex zahrnuje oblasti Hruboskalské skalní město, Klokočské a Betlémské skály, Kozákov, Kozlov, Prachovské skály, Příhrazské skály, Skalní město Apolena, Sokol, Suché skály a údolí Plakánek.
Článek převzat ze serveru www.horydoly.cz s laskavým svolením autorů, se kterými spolupracujeme.
Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 5
Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
My se ale opět vrátíme k Zásadí - Zásadce. Z Prackova se vydáme do kotlinky nad vesnicí a na „Vzdychánek“. Asi 300 metrů nad vsí kříží náš směr již zmíněná cesta Formanka (Příchodník). Tuto cestu přejdeme a po louce pokračujeme vzhůru do kopce. Po dalších asi 200 metrech přijdeme do mělké kotlinky, která je z jedné strany tvořena jižním úbočím Hamštejnského hřbetu a z druhé strany úbočím hory Kozákov, které zde vybíhá k jihu.
Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 4
Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
Dovolme si malé odbočení. Mnozí dnešní badatelé posuzují historii krajiny s utkvělým názorem, že naše krajina vypadala podobně jako dnes. Není to pravda: kdysi dávno leccos zde vypadalo úplně jinak. Tam, kde byly rybníky tehdy, jsou dnes louky, kde jsou rybníky dnes, byly louky tenkrát. Byla jiná správní střediska a tomu odpovídaly i tehdejší komunikace.
Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 3
Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
V těsné blízkosti dnešního čp. 21, kde bydlí Andělovi, dříve Hajný a ještě dříve Hlubučkovi, stával další dřevěný domek s čp. 15, který těsně sousedil s čp. 21 (byl směrem od čp.21 ke kapličce). Ve zmíněném čp. 15 žili manželé Pískačoviˇ(Štěpán Pískač) s pozemkem asi 10 arů. Tento dům vyhořel v roce 1888 a již se neobnovil. Spáleniště s pozemkem koupil Antonín Hlubuček z čp. 21 a čp. 15 již nebylo obnoveno.