Zajímavosti
Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 2
Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám, 3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
Antonín Profous v knize „Místní jména v Čechách“ mj. např. píše:
„...1543 (1514) postoupil Skal zámku...v Zásadie vsi, mlýn pod Chlumkem,...1543 (1517) na Skalách, ...w Zasady ves...w Wesczy ves.“ Tyto vsi koupil v roce 1543 Zikmund Smiřický. Citujeme dále: „1615 ... statek skalský....Koberow a Hamssteyn...Zásadka.“
Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 1
Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám, č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
Nejstarší údaje o mlýnu pod Radostnou je opět z článku „Panství Hrubá Skála 1514“, kde jej J. V. Šimák uvádí v souvislosti se zaniklou vsí „Zásadím“. Citujeme:
„Zásadí na Kozákově, veskrze zašlé, již neobnoveno se zřetelem k tomu, že leželo v sousedství Prackova a mělo mlýniště, nelze ho hledati jinde, než u někdejšího mlýna pod Radostnou“.
Tuto citaci si zapamatujeme, protože se k Zásadí ještě vrátíme a pokusíme se vypátrat, kde vlastně bylo.
Nejprve ale ještě navštívíme vesničku Jichostřeby, která také dávno zanikla, ale při našem putování ji máme zatím blíže... J. V. Šimák o ní píše:
„Jichostřeby (původně Júchostřebí) připadají na některá stavení mezi Dubeckem a Chutnovkou.“ Při veškeré veliké úctě k prof. Dr. J. V. Šimákovi lze se domnívat, že se u obou těchto zaniklých vsí pravděpodobně mýlí.
V knize Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“ se uvádí: „Jichostřeby - někdejší ves u Loktuše (snad nynější Pustina), 1325 Zdeslaus de Juchosirp et de Zabirdowicz. 1543 (1514) postoupil Rotsstaynu zámku Pustého, w Dubeczku vsi celé, w Gichostrzebech dvoruov kmetcích.
Toto složené slovo se skládá ze stč.júcha, jícha a dějového jména od slovesa „střebati“ = srkati, chlastati. Jichostřeby tedy znamenalo ves jichostřebů, tj. lidí, kteří jíchu (polévku, omáčku) srkali nebo chlastali.“
Tyto údaje je možno ještě doplnit z článečku J. Podobského o zaniklých vsích na Kozákově (pravděpodobně v Pojizerských listech), kde autor píše:
„Ves se posledně jmenuje ještě v roce 1622, v berní rule z roku 1654 ale už o ní není ani zmínka. Zanikla tedy tato ves někdy před rokem1653, tedy ve válce třicetileté.“
Údaje o umístění vesnice potvrzuje i místní lidové podání, podle kterého se vesnička Jichostřeby rozkládala od křižovatky „U kříže“ pod Lestkovem, Lestkovem nahoru k tzv. „Pustině“. Po Bílé hoře, kdy mnoho obyvatel pro víru odešlo do Polska, ves zanikla a začalo se tady říkat „ves pustá - Pustina“. Tento názor vyslovil např. pan Josef Mlejnek z Loktuš čp. 1.
Pan Jan Kudrnáč z Kozákova čp. 2 situuje vesničku ještě přesněji do míst, kde se dnes říká „Halušina“, tj. do horní části dnešních Loktuš směrem k Pustině. Je to zhruba tam, kde jsou dnes loktušská popisná čísla: 19 (Čepelíkovi, později Vávrovi, dnes ??, čp. 29 Vidunovi, později Bakešovi, dnes ??, a čp. 32 Koucký, dnes (2000) rodina ???.
Jichostřeby tedy byly zřejmě obnoveny, i když pod jiným jménem. Jak to ale bylo s vesničkou Zásadím (Zásadou), která byla někde u Kozákova, neznámo kde?
Slovo Zásada se vyskytuje na více místech a v několika podobách: Zásada, Zásadka, Zásadí. U některých vsí se název změnil v průběhu doby. Např. Zásada u Železného Brodu se ještě v 17. století nazývala Zásadka. Podobně tomu bylo se jmény dvou Zásad u Mnichova Hradiště, kde se tento tvar rovněž užíval.
Stejně tak je to se Zásadou nebo Zásadím na Kozákově, kde se také užívá jméno Zásadka (snad jako malá Zásada). Pro různé badatele je zavádějící, že tyto vsi patřily nějaký čas pod jednoho majitele, ale po čase třeba každá patřila někomu jinému.A díky tomu se různé události z jejich historie všelijak promíchaly, což mnohdy zapříčinilo pěkný zmatek…
Skalní města v Českém ráji - Prachovské skály
Nejvýchodněji jsou v oblasti Českého ráje položeny Prachovské skály. Nezapomenutelné skalní město vzniklo jako pozůstatek pískovcové plošiny, rozčleněné stržemi a roklemi s převahou štíhlých věží a pilířů, s naápadnými vertikálními spárami a kouty s množstvím skalních ostrohů. Patří k návštěvnicky atraktivním oblastem především dík husté síti značených turistických cest s četnými vyhlídkami, které odkryjí interiér skalních měst. K nejvyhledávanějším místům patří „Americká sluj“, jedinečná „Císařská chodba“, a především „Vyhlídka Českého ráje“ s pohledem na skalní věže Prachovskou jehlu a Prachovskou čapku. K Prachovským skalám patří na jejich severozápadním okraji ve skále vytesaný pozoruhodný hrad Pařez.
Skalní města v Českém ráji - Maloskalsko
Perlou Českého ráje je Maloskalsko. Výrazný Vranovský hřeben a Suché skály jsou pozůstatkem obrovské kry, kterou alpsko-karpatské vrásnění vyzdviholo a postavilo do kolmé polohy. Úzký skalní masiv na pravém břehu Jizery byl ve středověku využit jako základ obranných hradů Vranov a Frýdštejn. Vyhlídka nad Jizerou poskytuje neopakovatelný panoramatický pohled na meandr Jizery v místech, kde voda prorazila skalní kru. Nad osadou Záborčí najdeme skupinu skal s pozůstatky skalního hradiště, zvanou maloskalská Drábovna.
Skalní města v Českém ráji - Kozákov, Klokočské a Betlémské skály
Dominantou celého kraje a předělem mezi Podkrkonoším a Českým rájem je tajemná hora Kozákov. Na jejím vrcholu stojí rozhledna, umožňující kruhový výhled od Krkonoš přes Český ráj k Ještědskému hřebenu a Jizerským horám.