Zajímavosti

počet článků na stránku
zobrazit vše
(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Sněhu přibývá a v Krkonoších se věnují cykloturistice

0. 0. 2004

Koordinace cyklotras

Dohoda o úpravě nyní již 540 kilometrů běžeckých stop na hřebenech i v blízkém podhůří Krkonoš bude s přibývající sněhovou pokrývkou naplňována. Ve Vrchlabí si však povídají o cykloturistice.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

S lezením v Českém ráji to nevypadá dobře

0. 0. 2004

Chystá se zápis do seznamu UNESCO - Český horolezecký svaz vydal zprávu o předběžném jednání se zástupcem UNESCO pověřeným vypracováním odborného posudku na nominaci komplexu sedmi skalních měst Českého ráje na seznam světového dědictví v kategorii přírodních památek Stuartem Chapem. Pro horolezce není příznivá. Podle jeho poznatků se horolezci nechovají ke skálám šetrně. Doslova prý mluvil o „železe trčícím ze skály". K zápisu Českého ráje do seznamu UNESCO se staví samospráva i stát velmi vstřicně. Komplex zahrnuje oblasti Hruboskalské skalní město, Klokočské a Betlémské skály, Kozákov, Kozlov, Prachovské skály, Příhrazské skály, Skalní město Apolena, Sokol, Suché skály a údolí Plakánek.

Článek převzat ze serveru www.horydoly.cz s laskavým svolením autorů, se kterými spolupracujeme.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 5


Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

My se ale opět vrátíme k Zásadí - Zásadce. Z Prackova se vydáme do kotlinky nad vesnicí a na „Vzdychánek“. Asi 300 metrů nad vsí kříží náš směr již zmíněná cesta Formanka (Příchodník). Tuto cestu přejdeme a po louce pokračujeme vzhůru do kopce. Po dalších asi 200 metrech přijdeme do mělké kotlinky, která je z jedné strany tvořena jižním úbočím Hamštejnského hřbetu a z druhé strany úbočím hory Kozákov, které zde vybíhá k jihu.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 4

20. 2. 2006

Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

Dovolme si malé odbočení. Mnozí dnešní badatelé posuzují historii krajiny s utkvělým názorem, že naše krajina vypadala podobně jako dnes. Není to pravda: kdysi dávno leccos zde vypadalo úplně jinak. Tam, kde byly rybníky tehdy, jsou dnes louky, kde jsou rybníky dnes, byly louky tenkrát. Byla jiná správní střediska a tomu odpovídaly i tehdejší komunikace.

Jako příklad je možné uvést silnici, která spojovala Železný Brod přes Jirkov s hradem Navarovem, ke kterému Železný Brod od osmdesátých let čtrnáctého století pravděpodobně patřil. Spousta vesnic, které se nám dnes zdají nepřístupné, měly tehdy živé dopravní tepny.

Názorným příkladem takovéto dnes odlehlé vsi je i Prackov a hlavně Zásadí - Zásadka, pokud tato víska byla skutečně tam, kam ji lidé umisťují. Prackov byl hned u dvou „dálkových silnic“. Obě tyto cesty měly společný úsek ze Záhoří pod vrchol prackovského sedla (ze záhořské strany) a tam se náhle cesty rozešly.

Jedna z nich, která šla blíže k Zásadce - Zásadí, úvozem přešla sedlo „Vzdychánek“ a za ním se točila  doleva dolů ze svahu. Potom po vrstevnici pokračovala úbočím Kozákova ke mlýnu u Radostné. Pak vedla přes ves Kozákov, Tatobity a Rovensko až došla do Ktové, kde se setkala s císařskou silnicí od Turnova k Jičínu.

Ve Ktové na ni také navazovala stezka „Solařka“ , která vedla přes Hrdoňovice a Stéblovice k Sobotce a pak dále ku Praze. Jak již sám název napovídá, vozila se po ní sůl. Po silnici přes Kozákov a Prackov se vozilo z Jičínska obilí do hor. Ze Záhoří bylo možno jet dále do hor přes Železný Brod k Jesennému, kde se těžilo a zpracovávalo železo, nebo bylo možné jet ke hradu Navarovu, kde bylo sídlo panství.

K Navarovu se také chodilo přes Smrčí údolím Mlýnského (Smrčského) potoka až k Jizeře, kde se u dnešního vodáckého tábořiště musela přebrodit řeka Jizera. Po jejím druhém břehu  se šlo ke Kamenici, která poutníka dovedla až k hradu. Od Kamenice se mohlo podle Vošmendy odbočit k Hamrům pod Bozkovem a přes ně pokračovat až do Vysokého.

Další cesta, která vedla ze Záhoří, směřovala přes Slap do Semil. Ze Slapů se ale bylo možné také dostat přes Proseč do údolí Mlýnského potoka, tam se dalo jezdit i vozem. Pro pěší vedla stezka z Proseče přímo do údolí Jizery pod Spálov.  V Záhoří bylo též možné dostat přípřež pro cestu na Hamštejn.

Další cesta, která vede přes sedlo, se po rozbočení pod sedlem od první postupně vzdaluje a na vrcholu je od první vzdálená asi 250 metrů západně. V tomto místě je prackovské sedlo nejnižší a tam jej tato cesta přechází na prackovskou stranu. Kousek jde po louce a potom vchází šikmo, doleva do lesa.

Tam se po chvíli opět točí vpravo a klesá až na louku za svahem, kde se nám náhle ztrácí. Zřejmě zde byla rozorána. Její trasu si ale můžeme snadno domyslet, tvořila zde oblouk tak, aby se dostala až pod stavení Vodhánělových. Tam již cesta opět existuje a vede k prackovské kapličce. Odtud bývalo možné jeti dále přes Vesec ke hradu Rotštejnu, kde bylo sídlo panství ve 14. století.  Další možnost byl směr na Turnov a přes něj dále ku Praze.

Silnici ze Semil přes Prackov se kdysi říkalo „Turnovská“ nebo také „Pražská“. Někdy se jí říkalo také „Trhovka“, protože se po ní chodilo do Turnova nebo do Brodu na trh. Silnici úbočím Kozákova zde dodnes říkají „Formanka“ nebo také „Královská cesta“. Někdy se jí také říkalo podle lesa, kterým procházela, Javorka (zřejmě v něm rostly javory). Nynější populace (2000) zná však tuto cestu po vrstevnici kozákovského vrchu pod názvem „Příchodník“, asi že se po ní přicházelo od Radostné do Prackova. …


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 3


Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

V těsné blízkosti dnešního čp. 21, kde bydlí Andělovi, dříve Hajný a ještě dříve Hlubučkovi, stával další dřevěný domek s čp. 15, který těsně sousedil s čp. 21 (byl směrem od čp.21 ke kapličce). Ve zmíněném čp. 15 žili manželé Pískačoviˇ(Štěpán Pískač) s pozemkem asi 10 arů. Tento dům vyhořel v roce 1888 a již se neobnovil. Spáleniště s pozemkem koupil Antonín Hlubuček z čp. 21 a čp. 15 již nebylo obnoveno.


počet článků na stránku
zobrazit vše
• Copyright © 2003-2011 Prackov | Partneři: Rejnok IT počítače Turnov | Tvorba internetových stránek, bitmapové a vektorové grafiky | Matrace | Veterinární léky - internetový obchod | První Turnovská realitní kancelář | Jawa 500 OHC Český ráj | Ubytování Chata na Červenici | Ubytování v Českém ráji - Sedmihorky | Veterinární klinika Turnov | Obec Všeň | Společenské šaty na míru