Zajímavosti

počet článků na stránku
zobrazit vše
(Miloš, přidáno 9. 2. 2007)

Lucemburské intermezzo - „Přes den kultura, večer zábava“


foto

Je ráno, asi půl deváté a s nelíčenými těžkostmi se probouzím ze sna… I když, vlastně ani nevím, jestli se mi něco zdálo… Ležím na zemi, nade mnou visí lustr, vedle mě chrápe ve spacáku (ve svým spacáku) Ondra, na druhé straně se válí Honza. Tomáš je vzhůru a zřejmě, dle cinkotu porcelánu, vaří snídani…


(Miloš, přidáno 28. 1. 2007)

SWORDKEEPER se vám představuje...


www.swordkeeper.wz.cz

Všechno to začalo někdy na podzim roku 2004, kdy jsem se rozhodoval, že bych se mohl začít učit hrát na kytaru. Bylo to asi způsobeno tím, že když jsme po škole se spolužačkou chodili popíjet krabicové víno, naše cesta vedla přes hudebniny ve skálově ulici. Spolužačka se většinou zastavovala před výlohou a řikala, že by chtěla umět hrát na kytaru. Pokaždé jsem ji řekl, ať tam nečumí a jde kalit, až jednou mi to došlo – vždyť já bych vlastně taky chtěl umět hrát na kytaru!K hraní na pořádný instrument jsem začal přemlouvat i svého spolumetloše Jirku Holána, kterému se u nich doma na seníku válela basovka...


(Miloš, přidáno 11. 12. 2006)

Motoráčkem na Kuks


foto

Je podzim roku 2006, neděle, časně ráno. Usedám do Honzova ukrajinského klenotu jménem Tavria a vyrážíme do Železného Brodu, odkud budeme vláčkem pokračovat přes Starou Paku do Kuksu. Ano. Právě začíná náš další tématický podzimní výlet za kulturou. Jedeme jenom ve třech – Tomáš, Honza a já. Míša je nemocná a tudíž zůstala doma. Ještě předtím nám ale dala vlastnoručně sestavený jízdní řád, díky kterému s přehledem využíváme služeb Českých drah.


(Miloš, přidáno 11. 12. 2006)

Jak jsem ladil veterána, aneb láska s vůní benzínu


foto

Věnováno všem těm, kteří sedlají stroje, jenž neoplývají výkonem ani rychlostí, ale které díky své dávné eleganci dokáží pohladit srdce a spojit lidi, kteří si od nich srdce pohladit nechají…

Píše se rok, tuším, 2002… Je teplé letní odpoledne a já dřepím ve stínu naší garáže. Kolem mě hromada součástek a nářadí. Na stojánku skoro kompletní Jawa 250 „pérák“ z roku 1949… Nic mi nechybí, jen pocit z jízdy, a tak se snažím, abych poslední „kostičky do lega“ poskládal co nejdříve… Zadělávám výfuky, což se neobejde bez komplikací, zkracuji nový sekundární řetěz na potřebnou délku, napínám ho, a jelikož vše ostatní je už „po kupě“, ještě jednou pečlivě kontroluji, zda-li jsem něco někde nezapomněl utáhnout a podobně…
 
Sundávám stroj našich praotců z léty obroušeného stojánku, pouštím benzín, dvakrát prošlapuji, chvějící se rukou pouštím zapalování, a… na třetí pokus motor naskakuje… Radost o to větší, že zapalování jsem nastavoval, když byl motor ještě na židli. Nervózní, ale zároveň šťastný z dokončené čtvrtroční práce narážím helmu, ve které jezdil vlk z pohádky „Jen počkej, zajíci!“ a do pusy beru pro jistotu šroubovák, kdyby mi to někde po vesnici přestalo jet…
 
Řadím jedničku a vyrážím z rodného dvorku. Mezi zuby stále svírám šroubovák s oranžovou střenkou a na sobě mám typicky motorkářské odění: staré bílé tílko, zamazané od oleje a vazelíny a montérky, zastřižené na apartní tříčtvrteční délku…
 
Veterán šlape jak švýcarský hodinky a ruskej vítr… Ani nevím jak, a ocitám se v Turnově… Celou cestu se za mnou vleče auto, jehož řidič si zřejmě prohlíží veterána… Nebo toho blázna, co na něm sedí… Jsem tak zabrán do jízdy, že Turnov už není Turnovem, ale najednou přejíždím Kozákov a vracím se zpět domů. Je to však silnější než já a valím starou dvěstěpadesátku na Železný Brod… V zatáčkách směrem na Harrachov pochoduje stroj jako za mlada… Místo obyčejného pístu odlehčený. Místo obyčejných kanálků vyleštěné. Místo standardní hlavy válce snížená. Místo devíti koňských sil třináct… Místo japonského siláka mám pod zadkem vibrující starou Jawu, kterou bych však nevyměnil ani za nic.
 
Stroj, který znal celý svět a který sbíral v minulém století zlaté medaile po výstavách nezapře svou nadčasovost a díky výborné geometrii se nechává poslušně vést zatáčkami… Tenhle pocit z novější a silnější Jawy 350 neznám… Motorka poslouchá na slovo… Velké Hamry… Tanvald… Před Harrachovem se do mě dává trochu zima… Abych mohl drkotat zuby, strkám šroubovák k motoru do rámu.
 
Probírám se z krásně reálného snu - z odpoledne je totiž rázem navečer a tak poslušný motocykl otáčím a vracím se přes dvaatřicet kilometrů zpátky k rodné vísce Prackov. Prokřehlý a vyfoukaný zastavuji s radostí v srdci a pocitem blaha na duši svou starou Jawu doma na dvoře, sundávám škopek a vyjímám šroubovák… Na zápraží stojí zbytek nechápající rodiny: „Kdes byl?!“ Chápu, že tohle by nepochopili. „Jsem to potřeboval zkusit, jestli to jako jede…“ V ten moment mi dochází, že peněženku s doklady jsem nechal doma… Stejně tak i státní poznávací značku… No jo, chybička se vloudila..!
 
Teplo od rozpáleného motoru krásně sálá a já sedím na zemi a zasněně se dívám na chromované výfuky, v jejichž zrcadlení vidím toho blázna, který si právě splnil jeden dětský sen… S padajícím soumrakem se ztrácí obrázek v chromových odlescích, ale v srdci stále zůstává TO, co se nedá popsat. TO, co se dá jen prožít…
/Miloš Haken/
 

(Miloš, přidáno 30. 11. 2006)

Klíčky od auta a zavirovaný počítač...


tomovycesty.webz.cz

Je úterý večer. Halogenové světlomety neochotně prorážejí oponu podzimního mlhavého večera. Zelené světlo palubních přístrojů a podmanivá melodie Pink Floyd, linoucí se z autorádia, jsou mými jedinými průvodci na cestě zpět k domovu. V Turnově zajíždím ještě k Tomášovi, abych vyzvedl krimplovací kleště, které si půjčil od Honzy na úpravu kabelu k počítači a „dal řeč“. Renaulta zastavuji před panelákem a beru za kliku domovních dveří. Je zavřeno. Zvoním na Toma, který vzápětí leze na balkon a volá na mě, že mi hodí klíče dolů na cestu...


počet článků na stránku
zobrazit vše
• Copyright © 2003-2011 Prackov | Partneři: Rejnok IT počítače Turnov | Tvorba internetových stránek, bitmapové a vektorové grafiky | Matrace | Veterinární léky - internetový obchod | První Turnovská realitní kancelář | Jawa 500 OHC Český ráj | Ubytování Chata na Červenici | Ubytování v Českém ráji - Sedmihorky | Veterinární klinika Turnov | Obec Všeň | Společenské šaty na míru