Zajímavosti
Záhadný kámen
Do základů Národního divadla v Praze byly při jeho stavbě dovezeny základní kameny z nejrůznějších částí naší vlasti. Většinou šlo o různá památná místa naší národní historie. Jedním z nejtajemnějších mezi základními kameny je zřejmě kámen z Kozákova, který však prý dnes již v základech není. Víme o něm z ojedinělých a většinou jen kusých zpráv.
Nejstarší písemná zmínka o něm je z roku 1896, která za iniciátory daru základního kamene z Kozákova pokládá semilského rodáka Dr. Františka Ladislava Riegra a Josefa Wenziga, Smetanova libretistu, který prožíval poslední plodná léta svého života právě u nás v Turnově a zde také v roce 1876 zemřel. Samotný Kozákov se svými vzácnými kameny jej nesmírně zajímal.
Navrhovaná rezervace Podloučky
Navrhovaná rezervace Podloučky (Pojizerské listy, č. 41 ze dne 11. 10. 2000)
Vypravíte-li se na procházku po okolí Turnova proti toku Jizery, mohou Vás cesty zavést k Betlémskému mlýnu.. Odtud po žlutě značené turistické stezce dojdete až na Podloučky. Toto údolí malého potoka zalesněné částečně bučinami se svahy porostlými starými ovocnými stromy a mnoha vzácnými druhy rostlin vás jistě okouzlí.
V podvečer zaslechnete nebo možná i zahlédnete výra velkého a za dne krouží po nebi jestřábi, káňata a poštolky. Pokud máte v rodině vášnivého botanika, přibalte mu velikou svačinu a s jeho účastí na jakékoliv další cestě raději nepočítejte. Cože tak vzácného a krásného ho zaujme?
Záhumenicové plužiny na Kozákově (nad osadou Prackov)
Záhumenicové plužiny na Kozákově (Pojizerské listy č. 37 ze dne 13. 9. 2000)
Strážní hora Českého ráje Kozákov je známa především svými drahými kameny a rozhlednou. V posledních létech je Kozákov vyhledáván také milovníky alternativních sportů. Na úbočí této 744 metrů vysoké hory najdeme mnohé pozoruhodnosti.
Při procházkách po úbočí Kozákova nejdete všude v lesích četné stopy osídlení po našich předcích, kteří již v dávné minulosti bydleli na svazích této hory. Pozorný návštěvník může objevit v lesích na svazích Kozákova i zaniklé vesničky. Dřevolizy, Jichostřeby, Zásadí... Velkou pozornost těmto zaniklým osadám věnoval Ladislav Šourek. Výsledky svého bádání publikoval ve vlastivědném časopise Od Ještěda k Troskám č. 1 - 2/2000 v článku "Za tajemstvími rybníků a mlýnů tentokrát na Stebeňce, str.35".
Masarykova základní škola
Masarykova základní škola (Pojizerské listy č. 44 ze dne 1. 11. 2000)
Tatobity - malebná vesnička pod Kozákovem se může pochlubit kostelem svatého vavřince, tisíciletou lípou, Imacullatou v polích a také školou, do které Vás dnes zveme.
Škola v Tatobitech se datuje již od roku 1791, kdy byla postavena na náklady obce budova školní. Prvním učitelem byl Matěj Nesvadba, který už předtím vyučoval po chalupách. Budova prošla řadou úprav, později byla postavena další.
Tato setrvala až do roku 1934, kdy ji zničil požár. Ten také ukončil dlouhé debaty, zda opravovat školu starou nebo stavět novou. Obec vypsala veřejnou soutěž, ve které zvítězil stavitel Holman z Nové Paky.
Nová školní budova byla postavena v roce 1935 za neuvěřitelných pět měsíců a stavba stála 350 000 korun. Slavnostního otevření se Tatobitští dočkali v srpnu, a u příležitosti 85. narozenin prezidenta Osvoboditele byla nazvána "Masarykova obecná škola".
Koncem šedesátých let byl v půdním prostoru vybudován byt pro ředitele, když do původního bytu byla umístěna školka. Počátkem sedmdesátých let proběhly ve škole rozsáhlé stavební úpravy jako zavedení vody do tříd, výměny podlah apod. V roce 1990 byla vyměněna střecha na budově, škola dostala novou omítku a byl znovu obnoven čestný název "Masarykova škola". Nápis z měděného plechu na průčelí školy zhotovil místní klempířský mistr Josef Jaček.
V roce 2000 je tatobitská škola dvoutřídní a pětatřicet žáků zde navštěvuje první až pátý postupný ročník. Snahou pedagogů je poskytnout dětem co nejsolidnější základy pro další vzdělávání. Škola je vybavena počítači s výukovými programy a děti mají k dispozici také hry, které rozvíjejí jejich tvořivost.
V rámci hudební výchovy mají děti od třetího ročníku možnost naučit se hrát na zobcovou flétnu. Příležitostně se schází dětský pěvecký sbor. O Vánocích, k Svátku matek apod. pak děti obohacují kulturní život vesnice.
Mimo vyučování pečuje o děti školní družina, kde se děti mohou věnovat podle zájmů rozvoji svých schopností a dovedností. Zásluhou paní Kopecké a paní Šorfové je skvěle postaráno nejen o děti a pedagogické pracovníky, ale také o důchodce, kteří si zde mohou objednat obědy. Se školou skvěle spolupracuje obecní úřad a místní spolky Junák, hasiči a Sokol. Společně pořádají lyžování, oslavy dětského dne atd.
Ředitele školy Jaroslava Šťastného a vedení obce velmi těší, že se jim podařilo školu udržet. V roce 1980 jí totiž hrozilo uzavření pro nedostatek žáků. Pokud má vesnice školu, má i budoucnost.
Talli
Jaspis a Kozákov
Jaspis (Minutka s poučením) Pojizerské listy č.1/2001 ze dne 3. 1. 2001
Kozákov
Drahé kameny fascinují a okouzlují lidstvo již od počátku věků. Žijeme v kraji, kde "Když sedlák hodí po dobytčeti kamenem, hodí polodrahokamem". Hlavním kozákovským drahým kamenem je žilný jaspis.
Z rozpadlých melafýrů se při zvětrávacích procesech uvolňují jaspisy a chalcedony, které se nacházejí na širokém území na celém jihozápadním svahu Kozákova. Nejkrásnější ukázky jaspisů byly vytěženy v létech 1930 - 1960 z žilného pásma až jeden metr mocného, probíhajícího od severozápadu k jihovýchodu přes Votrubcův lom.