O průzkumu existuje tento záznam:

Jeskyně je asi 10 m dlouhá a 6 až 7 m široká. Původně zde bylo zjištěno osídlení lužické, ale počátkem roku 1947 při novém průzkumu L. Jisl a F. Prošek narazili dále v jeskyni v nižší poloze na stopy ještě staršího osídlení. Podle jejich profilu první horní vrstva s lužickým osídlením byla asi 20 až 30 cm silná, pod ní byla druhá vrstva se sytě žlutavým pískem velmi tvrdým (asi 10 cm) a pak třetí vrstva s pískem bělavým (40 cm). Konečně čtvrtá vrstva načervenalého až hnědého písku s dřevěnými uhlíky a kamennými odštěpky (50 cm). Nejspodnější vrstva (do té doby zjištěná) měla bílý čistý písek (10 cm).

Osídlení ze starší doby kamenné:

Čtvrtá vrstva kromě roztroušených dřevěných uhlíků obsahovala různé přištípané kamenné nástroje a odštěpky ze žilného křemene, méně z křemence a jaspisu, zřejmě přizpůsobená lidskou rukou. Tyto nálezy, ačkoliv nemají typické  tvary, mohly by přesvědčit o osídlení ve starší době kamenné, a to asi v její střední fázi. Na některých jsou stopy retuše. V tomto případě by to snad byl zatím nejstarší doklad o člověku v oblasti Podkozákovska, ba snad dokonce celého Českého ráje.

Lid popelnicových polí:

Doklady osídlení lidem popelnicových polí (lužického) byly zjištěny v první vrstvě. Původní dno lužického osídlení tvořil do hrdla ušlapaný písek, smísený s červeným jílem, takže se lámal v kusech. Ve středu jeskyně byla několik cm silná vrstva rostlinných zbytků (stébla travin, mech, bukové listí aj.). L. Jisl tu zjistil také obilní plevy (podle určení prof. dr. Kaviny jsou z ječmene šestiřadého a z ovsa setého). Dále byly nalezeny i skořápky z lískových oříšků.

Nálezy keramiky se hlásí do mladší fáze lužické (počínající doby halštatské). Je to materiál většinou dobře zpracovaný a vypálený, částečně tuhovaný, ve výzdobě vystupuje již také žlábkování. Zlomky pocházejí ze zásobnic  s povrchem hrubě svisle prsty žlábkovaným, z kuželovitých mís se svislým paprskovitým rýhováním na vnější straně. Dále jsou tu zlomky květináčů vejčitého tvaru s uchy při prohnutém hrdle, osudíček z koflíků, zdobených rýhováním, dvojkonických okřínů, džbánečků, cedníčků podoby kuželovitých misek aj.

Z ostatních nálezů bylo tu kamenné hladítko, kostěné šídlo, bronzový kroužek a rozštípané i opálené zvířecí kosti a kosti ptáků.

Všechny nálezy byly umístěny v turnovském muzeu. Jeskyně sama pak nese název po archeologovi L. Jislovi - tedy „Jislova jeskyně“.

František Mlejnek st.