Záhumenicové plužiny na Kozákově (Pojizerské listy č. 37 ze dne 13. 9. 2000)
Strážní hora Českého ráje Kozákov je známa především svými drahými kameny a rozhlednou. V posledních létech je Kozákov vyhledáván také milovníky alternativních sportů. Na úbočí této 744 metrů vysoké hory najdeme mnohé pozoruhodnosti.
Při procházkách po úbočí Kozákova nejdete všude v lesích četné stopy osídlení po našich předcích, kteří již v dávné minulosti bydleli na svazích této hory. Pozorný návštěvník může objevit v lesích na svazích Kozákova i zaniklé vesničky. Dřevolizy, Jichostřeby, Zásadí... Velkou pozornost těmto zaniklým osadám věnoval Ladislav Šourek. Výsledky svého bádání publikoval ve vlastivědném časopise Od Ještěda k Troskám č. 1 - 2/2000 v článku "Za tajemstvími rybníků a mlýnů tentokrát na Stebeňce, str.35".
Pozůstatkem života v takových osadách jsou zbytky zarostlých mezních pásů středověké záhumenicové plužiny nad osadou Prackov. To naši moudří předkové při svém hospodaření na svazích Kozákova vytvořili toto nádherné dílo, které dnes dodává naší krajině na malebnosti. Na svých obrazech zachycovali záhumenicové plužiny mnozí umělci, jako např. Karel Vik, Franta Kaván, Adolf Kašpar a další. Pro mnoho jiných krajinářů se staly zdrojem inspirace.
Co že jsou to plužiny? Z velké dálky jsou patrné široké meze táhnoucí se v mírných křivkách vzhůru po úbočí (viz foto). Protínají mladší zalesnění a končí na holém horském hřbetu jako "kamenné mohyly". Tyto pásy jsou pozůstatkem starého hospodářství. Od jednotlivých usedlostí středověké osady vybíhaly lány oddělené od ostatních pozemků velmi širokými mezemi. Při práci na polích vybírali hospodáři každý rok stovky kamenů. Přikládali je na meze anebo vršili na koncích svých polí. Tak pravděpodobně vznikly ony kamenné mohyly. Tyto meze dnes zarůstají běžnými dřevinami, obyčejně břízami, a rozličnými druhy bylin - borůvky, jahody a traviny. Procházejí jimi mnohé pěšiny. Své útočiště tu nalezla i řada drobných živočichů a dravých ptáků.
Talli